Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karlovy Vary

27. 5. 2008

KARLOVY VARY                              

Obyvatelstvo

(STATISTIKA OBYVATEL KE DNI 11.6.2001)

počet obyvatel celkem:54 405

Karlovy Vary patří mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější města České Republiky a jako lázně jsou proslulé nejen v rámci naší země, ale po celém světě. Město leží na soutoku řek Ohře a Teplé asi 120 km od hlavního města Prahy a má bohatou historii. Bylo založeno za panování Karla IV. (r. 1349). Podle legendy sám Karel IV. objevil karlovarské prameny při lovu jelena, odtud název města Karlovy Vary. Roku 1370 udělil tento panovník městu svobody a práva jako jiným královským městům, navíc výsady Lázeňských měst.

Kolem 16. stol., v období 30- leté války, zažilo město úpadek cestovního ruchu, ale ani 1. a 2. světová válka město neochromila – naopak velmi rychle znovu ožilo a rozkvétalo díky přílivu bohatých šlechtických návštěvníků. Dodnes se Karlovy Vary stávají rok od roku atraktivnější pro další návštěvníky. Nejstarší budovy Karlových Varů pocházejí z období renesance, především však z období tzv. „Zlatého věku“ Karlových lázní. Původní románské a gotické stavby se bohužel nezachovaly.

Samo lázeňské centrum stojí v meandrech říčky Teplé.

K lázním Karlovy Vary neodmyslitelně patří kolonády. Podél říčky Teplé se nacházejí celkem tři nejznámější: Zámecká kolonáda, Dřevěná neboli Mlýnská a Vřídelní kolonáda. Nabízejí hostům klidné procházky spojené s pitím léčivých termálních vod i za nepřízně počasí. Po proudu řeky je k obdivu řada lázeňských budov v renesančním až barokním slohu.

Zámecká kolonáda se nachází v nejstarší části města v úpatí skalního masívu, kde najdeme zbytky gotického hradu s dominantou Zámecké věže, která je nejstarším objektem Karlových Varů Je to bývalý lovecký hrádek, který nechal zřídit už Karel IV. Momentálně je věž pro veřejnost uzavřena, v blízké době zde ale bude zrealizována muzeální expozice.

Autorem další kolonády, Mlýnské, je známý architekt Josef Zítek. Stavba má trojtaktovou portikovou halu, která je členěna korintskými sloupy. Hala uprostřed slouží jako orchestřiště.

Vřídelní kolonáda (1975, arch. J. Otruba) - Hlavní karlovarský pramen Vřídlo zde tryská až do výše 12 m. Původní litinová kolonáda (1879), byla rozebrána na začátek 2. světové války.

Další z řady je Tržní kolonáda. Vznikla ke konci 19. stol. a tvoří podnož pro Skalní kolonádu.

Poslední z kolonád se nazývá Sadová kolonáda, kterou naleznete v Dvořákových sadech.

V každé kolonádě naleznete termální léčivé prameny, v Karlových Varech je jich celkem 12, nejznámější jsou např. pramen Vřídlo, Rusalka, pramen Karla IV, Kníže Václav atd.

 

Nadále proti proudu říčky Teplé, bychom neměli opomenout významnou pětikopulovou stavbu pravoslavného kostela sv. Petra a Pavla na třídě Krále Jiřího  nebo kostel sv. Petra a Pavla v Mariánskolázeňské ulici . Za povšimnutí stojí také anglikánský kostel sv. Lukáše na Zámeckém vrchu. Tímto směrem vede mnoho lázeňských procházek, jejichž cílem jsou také nespočetné vyhlídky a rozhledny, např. rozhledna Diana (547 m n.m.), která stojí na Výšině přátelství a je dostupná lanovkou.

 

Město je navštěvováno zejména kvůli léčbě různých nemocí. V Karlových Varech se léčí poruchy funkce trávicího traktu a poruchy látkové přeměny.

 

 

 

 

 

 

Karlovy Vary

        Karlovy Vary jsou největší a druhé nejstarší lázeňské město České republiky. Byly založeny kolem roku 1350 českým králem a císařem římským Karlem IV. Místo bylo známo svými horkými prameny již v dobách keltského osídlení, jméno dostaly podle slovanského označení místa horkých pramenů Wary, později doplněné podle svého zakladatele. Vznik a vývoj Karlových Varů byl nerozlučně spjat s blahodárnými účinky teplých pramenů. Roku 1370 povýšil Karel IV. osadu na město.Za vlády Václava IV. město získalo v Čechách vzácné právo azylu. Na přelomu 16. a 17. století postihla město zhoubná povodeň a též obrovský požár, po němž zbyly pouze tři domy. Po úpadku v době třicetileté války nastal nový rozkvět lázeňství a zejména pak po roce 1707, kdy byly Karlovy Vary prohlášeny císařem Josefem I. svobodným královským městem. Od té doby i navzdory napoleonským válkám Karlovy Vary vzkvétaly.

        Vrcholu své slávy dosáhly Karlovy Vary ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. Mimo krásy a bohaté historie města však na prvním místě vytváří „světovost“ Karlových Varů jedinečný léčivý účinek přírodní zdroj – karlovarské minerální prameny a také světoznámá výroba křišťálového skla ve sklářské huti „Moser“ve Dvorech (od roku 1857), výroba porcelánu a produkce „třináctého“ pramene – Karlovarské Becherovky (od roku 1805). Jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí, která se v Karlových Varech koná je Mezinárodní filmový festival konaný od roku 1946, který patří mezi nejstarší filmové festivaly na světě.
       
        Karlovarsko, které leží v přechodné oblasti mezi územím atlantického a kontinentálního klimatu se stalo významným také z hlediska biogeografického. Na východní hranici svého rozšíření najdeme např. vrány, střevlíky a brouka Phyto Depressa. Z rostlin: zvonečník černý, hrachor horský. Pouze ve východní části Karlovarska jsou hojnější ty druhy, které se do středních Čech Evropy rozšířili z pásma stepí východní části kontinentu, jako je např. pcháč bělohlavý a máčka ladní.

Na území Karlových Varů žije cca 54.500 obyvatel a také zde protékají  čtyři řeky:
Ohře, Teplá, Rolava, Chudovský potok.

         Přes tyto řeky  vede celkem 38 mostů a 18 lávek. Z toho 26 mostů  má celkovou  délku 1180m a 14 lávek má celkovou délku 415m (Ohře, Teplá).

        Klima oblasti ve, které leží město Karlovy Vary je podhorské. Teplota vzduchu se v Karlových Varech pohybuje v průměru mezi 7 C až 8,5 C, absolutního ročního maxima zde dosahují teploty od 29,8 o  do 37 C, a absolutního ročního minima zde dosahují teploty od –13,9 do –22 o C. Průměrné roční srážky dosahují 662 mm.